První  |  Předchozí  |  Následující  |  Poslední    

PK	(1) Edit
Kategorie	Eclectic Prog
Země	USA
Interpret	The Claypool Lennon Delirium
Album	The Great Parrot-Ox and The Golden Egg of Empathy
Rok	2026
Datum vydání	2026-07-07
Booklet náhled 400 x 400 px
Rating	10
Komentář	Za okázalým názvem „The Great Parrot-Ox and The Golden Egg of Empathy“, třetím studiovým albem projektu The Claypool Lennon Delirium, se skrývá koncepční dílo, které se pečlivě zabývá nadměrným zjednodušováním lidského života prostřednictvím určitého využití umělé inteligence, což by vedlo ke zjednodušení vesmíru v podobě krátkých klipů. Metafory stranou, na tomto albu jsou oba hudebníci propojeni více než kdy jindy... Lennonova psychedelie v kombinaci s Claypoolovým funk rockem se opět setkávají v příběhu, který je odhaluje jako progresivnější než kdy jindy. Obsahuje veškerou kyselost syntezátorů skupiny Gong v psychedelickém popu 60. let a pak tu máme skladbu WAP (What a Predicament), jako světluška uvězněná ve skleněné nádobě... Lesova basa je posunuta do jiného kontextu, a to ještě více díky mellotronu v pozadí nebo sborům, a právě tam je toto spojení z kompozičního hlediska nejúspěšnější, protože z instrumentálního hlediska se jejich souhra také osvědčila.
Hodnocení	Skladba „The Golden Egg of Empathy“ se vyznačuje výraznou basovou linkou s mellotronem v pozadí, která zní jako Stanley Clarke!, a navíc prorockým sborem, jenž pohání příběh vpřed a vytváří velmi podivnou atmosféru… až do chvíle, kdy skladba „Cliptopia“ znovu naváže na tuto temnou psychedelii, tentokrát více rockově orientovanou, se sbory ve stylu Parliament-Funkadelic, a pro tuto příležitost se převtělí do podoby „Bootsyho“ Collinse. V skladbě „Cliptron Scuttle“ opět perkuse, basová kytara, klávesy a elektronické prvky vytvářejí slavnostně podivnou atmosféru, než skladba „Melody of Entropy“ začne spouštět oponu s tou soumračnou aurou Pink Floyd, vokálně vedená Seanem Lennonem a vytvářející epické atmosféry až do velkolepého finále skladby „It’s a Wrap“, psychedelicko-popové suity, kde místy připomínají Stereolab, první část se Seanem a druhou s Lesem, v albu, které zní náročně, moderně a s tím nejlepším z klasicismu minulosti, to vše s takovou soudržností, že se jedná o jejich dosud nejlepší dílo, ve kterém se dva stávají jedním.