První  |  Předchozí  |  Následující  |  Poslední    

PK	(40) Edit
Kategorie	Crossover Prog
Země	Holandsko
Interpret	Arjen Anthony Lucassen
Album	Lost In The New Real
Rok	2012
Datum zápisu	2024-05-13
Booklet náhled 400 x 400 px
Rating	9
Komentář	https://www.progarchives.com/album.asp?id=38137 - Arjen Anthony Lucassen / vocals & instruments, production & mixing With: - Rutger Hauer / narration (as Dr. Voight-Kampff) - Wilmer Waarbroek / backing vocals - Ben Mathot / violin - Maaike Peterse / cello - Jeroen Goossens / flute - Liesbeth De Weer / hammered dulcimer, vocals (16) - Ed Warby / drums - Rob Snijders / drums
Hodnocení	Opět úžasnou náhodou jsem narazil na něco výjimečně skvělého. A otevřel se mi další velký prostor pro mě dosud neznámého umělce. Arjen Anthony Lucassen mi lecčems při poslechu připomínal legendárního Fishe z ranných Marillion. Album je doslova napěchováno nádhernými hudebními momenty a srdce posluchače plesá. Kvalita zvuku je velmi dobrá. Dvacet skladeb na dvou CD (celková doba 90:37) vytváří nádhernou hodinu a půl velmi příjemné atmosféry. Budu shánět k poslechu další alba tohoto muzikanta a rovněž se v nejbližší době chystám na ranná alba holandských Ayreon, kde je Arjen Anthony Lucassen frontman. Cituji z progarchives: Arjen Anthony Lucassen má pověst producenta masivních rockových oper s hostujícími umělci z celého světa, kteří zaplňují progresivní a metalovou scénu. Vždycky chtěl natočit vlastní sólové album a zároveň zvládnout všechny hlavní vokály. Hraje také téměř na všechny nástroje. Ten čas nadešel a s ním i komplet dvou alb Lost In The New Real. Netajím se tím, že tento muž je jedním z mých nejoblíbenějších umělců všech dob, a zároveň se snažím pokrýt vše, co vydal. Mohl bych dodat, že jsem si užil veškerou jeho tvorbu v průběhu let. Jeho umělecká vize je pokaždé jasnou cestou k hudební nirváně. A udělal to znovu! Arjen přináší další epos, kde je všechno daleko za 9000. To je základní prvek, který pohání Ayreonovo vozidlo, všechno je cool (ta dobrá stránka coolness, ne ta obecně idiotská), má dobře promyšlený příběh, melodický prvek (harmonie vládne) a Rutgera Hauera, mého tak trochu oblíbeného herce jako vypravěče tohoto příběhu o čase, který teprve přijde. Ale neberte mě, milí čtenáři, zle, protože tím "ještě jedno" myslím jako "ještě jedno album Genesis z let 71-76, nebo jakéhokoli jiného umělce, který soustavně produkuje podobně znějící, a přesto každé jedinečné (a skvělé) album. Tohle není Ayreonův tvůrčí vehikl po formální stránce, ale klidně to tak může být. Rozdíl může být nejspíš ve vokální složce - zvládl ji sám hlavní strůjce toho všeho. A musím říct, že má pro tento druh hudby pasující hlas (ne tak příjemný jako třeba Annie Haslam, ale tohle není žádná soutěž krásy - funguje, to je důležité). Coververze jsou tak nějak méně zajímavé než "původní tvorba", ale nejsou špatné (při srovnání s jinými covery působí správně, do nálady se hodí také). Funguje to dobře, zní to dobře a můj mozek je taky spokojený